Deluge 2.2.0

Krátce: Deluge je bezplatný torrentový klient s otevřeným zdrojovým kódem (GPLv3), jehož hlavní předností není vzhled, ale architektura. Jádro programu běží jako samostatný démon a k němu se připojují různá rozhraní – desktopové okno v GTK, webové rozhraní v prohlížeči nebo konzole. Díky tomu je Deluge jedním z nejpraktičtějších klientů pro domácí server, NAS nebo seedbox. Aktuální verze 2.2.0 vyšla 28. dubna 2025.

Mezi torrentovými klienty je Deluge trochu zvláštní případ. Na běžném desktopu s Windows ho dnes zastíní konkurence, ale jakmile chcete, aby stahování běželo na jiném počítači než tom, u kterého sedíte, začne dávat velký smysl. Podívali jsme se, co verze 2.2.0 přináší, kde program vyniká a kde naopak pokulhává.

Co je torrent a co je legální

BitTorrent je běžný protokol pro přenos souborů a samotný klient ani protokol nejsou nelegální; za to, jaký obsah sdílíte a zda k tomu máte svolení držitele práv, odpovídá výhradně uživatel. Legitimních využití je přitom celá řada – od stahování instalačních obrazů linuxových distribucí přes sbírky Internet Archive až po přenos vlastních velkých souborů.

Architektura: démon a tenký klient

Podle oficiální dokumentace je Deluge postavený na modelu démon/klient. O samotné stahování se stará proces na pozadí (deluged), který využívá knihovnu libtorrent. Uživatelská rozhraní jsou od něj oddělená a k démonovi se připojují po síti. V praxi to znamená, že jsou k dispozici tři rozhraní:

• GTK rozhraní – klasická desktopová aplikace s okny, kterou většina lidí zná.
• Webové rozhraní (deluge-web) – plnohodnotné ovládání z prohlížeče, ve výchozím nastavení na adrese localhost na portu 8112. Podle dokumentace je postavené na frameworku ExtJS a běží nad webovým serverem Twisted; lze ho zabezpečit pomocí SSL.
• Konzolové rozhraní (deluge-console) – pro ty, kdo chtějí torrenty ovládat z terminálu nebo skriptem.

Na jednom počítači se to celé tváří jako obyčejný program – GTK rozhraní umí běžet v takzvaném klasickém režimu, kdy démona spouští samo. Skutečná síla se ale ukáže, když démona nainstalujete na domácí server nebo NAS a na svém notebooku spustíte jen tenký klient, který se k němu připojí. Stahování pak běží nepřetržitě na zařízení, které je stejně pořád zapnuté, a vy ho ovládáte z desktopové aplikace, z prohlížeče nebo přes SSH z konzole. Dokumentace má pro tento scénář samostatný návod, jak Deluge provozovat jako službu, a popisuje i RPC rozhraní pro vlastní integrace.

Zásuvné moduly

Druhým pilířem Deluge je systém zásuvných modulů. Základní instalace je záměrně skromná a další funkce se zapínají podle potřeby. Přímo se zdrojovým kódem verze 2.2.0 se dodávají mimo jiné tyto moduly:

• Scheduler – plánování limitů rychlosti podle hodiny a dne v týdnu, takže přes den může klient šetřit linku a v noci jet naplno.
• Blocklist – stažení a import seznamů blokovaných IP adres.
• Extractor – automatické rozbalení archivů po dokončení stahování; na Windows podle vývojářů vyžaduje nainstalovaný 7-Zip.
• Label – štítky pro třídění torrentů.
• AutoAdd – sledované složky, ze kterých se nové torrentové soubory přidávají automaticky.

Kromě oficiálních modulů existují i komunitní. Tady je ale na místě opatrnost: moduly třetích stran bývají psané pro konkrétní verzi Deluge (a Pythonu) a po přechodu na novou řadu – typicky z 1.3 na 2.x – řada z nich přestala fungovat. Než se na nějaký modul spolehnete, ověřte si, že je kompatibilní s verzí, kterou používáte.

Co přináší verze 2.2.0

Podle oficiálního changelogu je 2.2.0 vydání zaměřené hlavně na opravy a bezpečnost. Mezi nejdůležitější body patří:

• oprava čtyř bezpečnostních zranitelností označených GHSL-2024-188 až GHSL-2024-191, z nichž tři se týkaly webového rozhraní,
• podpora vytváření torrentů ve formátu v2,
• přepínání světlého a tmavého motivu v GTK i webovém rozhraní,
• stabilnější připojování webového rozhraní k démonovi a možnost zadat síťové rozhraní jménem,
• klikatelné odkazy v komentářích torrentů a opravy zobrazování ikon trackerů,
• opravy v modulech Label a AutoAdd,
• ukončení podpory Pythonu 3.6.

Kdo provozuje webové rozhraní dostupné z internetu, měl by na 2.2.0 přejít co nejdřív – právě kvůli opraveným zranitelnostem.

Instalace a platformy

Pro Windows nabízí projekt na zrcadle Oregon State University čtyři instalátory verze 2.2.0: 64bitový a 32bitový, vždy ve variantě s libtorrent 1.2 a s libtorrent 2.0 (soubory s označením lt2.0). Pokud nevíte, kterou zvolit, sáhněte po výchozím 64bitovém instalátoru. Ke každému souboru je na zrcadle zveřejněn i kontrolní součet SHA-256, takže si stažený instalátor můžete ověřit.

Na Linuxu je Deluge obvykle přímo v repozitářích distribuce (Ubuntu, Fedora, Arch, openSUSE, Gentoo), k dispozici je také Flatpak a instalace přes pip z PyPI.

Na macOS je situace slabší. Dokumentace uvádí, že oficiální instalátor pro macOS momentálně neexistuje; poslední oficiální balíček DMG na zrcadle je verze 1.3.15.1 z roku 2017. Na Macu tedy zbývají komunitní balíčky, MacPorts nebo ruční instalace přes Homebrew a pip, což už je spíš pro zkušené uživatele. Proto macOS mezi podporovanými platformami neuvádíme.

Jak si vede v praxi

Na serveru nebo NASu je Deluge výborný. Démon je nenáročný, běží dlouhodobě bez obsluhy a webové rozhraní pokryje prakticky vše, co je potřeba – přidání torrentu, nastavení limitů, správu štítků i zásuvných modulů. Možnost připojit se k témuž démonovi z desktopové aplikace i z prohlížeče je pohodlnější, než zní na papíře.

Na desktopu s Windows je dojem rozpačitější. GTK rozhraní působí ve Windows cize a zastarale – nerespektuje vzhled systému a některé dialogy vypadají, jako by pocházely z jiné doby. Funkčně je v pořádku, ale kdo hledá hlavně pohodlnou desktopovou aplikaci, najde lepší.

Největší slabinou je však pomalé tempo vydávání. Mezi verzemi 2.1.1 (červenec 2022) a 2.2.0 (duben 2025) uběhly téměř tři roky, přičemž dokumentace už dlouho ukazuje vývojovou verzi 2.2.1.dev. Instalátory pro Windows navíc v minulosti za zdrojovými vydáními zaostávaly; u verze 2.2.0 se naštěstí objevily hned následující den. Česká lokalizace existuje, ale podle překladového souboru v repozitáři byla naposledy aktualizována v roce 2019 a zhruba třetina textů zůstává nepřeložená, takže počítejte s mixem češtiny a angličtiny.

Srovnání s konkurencí

Nejbližším soupeřem je qBittorrent. Ten má na Windows přívětivější rozhraní, vestavěné vyhledávání, RSS pravidla, častější vydání a také webové rozhraní, takže zvládne i serverové nasazení. Deluge proti němu boduje čistým oddělením démona a klientů – tenký klient připojený ke vzdálenému démonovi je u Deluge nativní funkce, nikoli dodatek – a modulárností, díky které lze instalaci udržet skromnou.

Pro koho je a pro koho ne

Deluge doporučujeme všem, kdo chtějí torrenty stahovat na domácím serveru, NASu, Raspberry Pi nebo seedboxu a ovládat je z desktopu či prohlížeče. Ocení ho i uživatelé Linuxu, kterým vyhovuje modulární přístup a konzolové ovládání.

Méně vhodný je pro běžného uživatele Windows, který chce jednu hezkou aplikaci s vyhledáváním a bez nastavování – tomu spíš poslouží qBittorrent. Uživatelům macOS bez zkušeností s Homebrew jej nedoporučujeme vůbec, protože oficiální sestavení pro Mac chybí.

Náš verdikt

Deluge je poctivý, lehký a bezplatný klient bez reklam, jehož architektura démon/klient z něj dělá jednu z nejlepších voleb pro serverové nasazení. Za to platí zastaralým vzhledem na Windows, pomalým vývojem, neúplnou češtinou a občasnými potížemi s kompatibilitou komunitních modulů. Na domácí server jej doporučujeme s klidným svědomím, na běžný desktop s Windows spíš jako alternativu.

Další informace najdete na oficiálním webu Deluge, v uživatelské dokumentaci a v seznamu změn na GitHubu.